6 nemocí, na které si dát pozor na podzim

Chřipka: Nepříjemná, ale obvykle nezávažná

Chřipka, pro většinu z nás známá spíše jako chřipka, je infekční onemocnění dýchacích cest způsobené chřipkovými viry. Tyto viry se šíří vzduchem, a to především kapénkami, které se uvolňují při kašli a kýchání. Chřipka je vysoce nakažlivá a může se rychle šířit v uzavřených prostorech, jako jsou školy, kanceláře a domovy důchodců.

Příznaky chřipky se obvykle objevují náhle a mohou zahrnovat horečku, zimnici, bolest svalů, bolest hlavy, kašel, bolest v krku a únavu. U většiny lidí chřipka odezní během týdne až deseti dnů. U některých lidí, zejména u malých dětí, starších osob a lidí s oslabeným imunitním systémem, však může chřipka vést k závažnějším komplikacím, jako je zápal plic, bronchitida a zhoršení stávajících zdravotních potíží.

Nejlepším způsobem, jak se chránit před chřipkou, je nechat se očkovat proti chřipce. Očkování proti chřipce je zvláště důležité pro osoby s vyšším rizikem komplikací chřipky. Mezi další preventivní opatření patří mytí rukou mýdlem a vodou, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání a vyhýbání se blízkému kontaktu s nemocnými lidmi. Pokud se u vás objeví příznaky chřipky, zůstaňte doma a odpočívejte. Pijte dostatek tekutin a zvažte užívání volně prodejných léků proti bolesti a horečce. Pokud máte obavy o svůj zdravotní stav, obraťte se na svého lékaře.

Angína: Bolest v krku a horečka

Angína, také známá jako tonzilitida, je nepříjemné infekční onemocnění, které postihuje především krční mandle. Tyto mandle, umístěné v zadní části krku, jsou součástí imunitního systému a pomáhají chránit tělo před infekcí. Angínu nejčastěji způsobují viry, ale může ji vyvolat i bakteriální infekce, typicky bakterie Streptococcus pyogenes, známá také jako streptokok skupiny A.

Příznaky

Příznaky angíny se obvykle objevují náhle a patří mezi ně silná bolest v krku, obtížné polykání, horečka, zimnice, bolest hlavy, únava a zduřené krční uzliny. Mandle mohou být zarudlé, oteklé a někdy i pokryté bílými nebo žlutými skvrnami. U dětí se mohou objevit i bolesti břicha, zvracení a nevolnost.

Léčba

Virová angína obvykle odezní sama během několika dní, zatímco bakteriální angína vyžaduje léčbu antibiotiky. Pokud máte podezření na angínu, je důležité navštívit lékaře, který provede vyšetření a v případě potřeby odebere výtěr z krku k určení příčiny infekce.

Léčba angíny závisí na příčině. V případě virové angíny se léčba zaměřuje na zmírnění příznaků, jako je bolest v krku a horečka. Doporučuje se klid na lůžku, dostatek tekutin, kloktání slané vody a užívání volně prodejných léků proti bolesti a horečce. Bakteriální angína se léčí antibiotiky, které je nutné užívat po celou dobu předepsanou lékařem, i když se příznaky zlepší dříve.

Komplikace

Komplikace angíny jsou vzácné, ale mohou zahrnovat šíření infekce do okolních tkání, jako je ušní infekce nebo zánět vedlejších nosních dutin. Vzácně se může vyskytnout i revmatická horečka nebo zánět ledvin.

Prevence

Prevence angíny zahrnuje časté mytí rukou, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání a vyhýbání se blízkému kontaktu s nemocnými lidmi.

Infekční nemoci jsou jako déšť - přicházejí a odcházejí, ale některé zanechají po sobě nesmazatelné stopy.

Eliška Dvořáková

Zápal plic: Závažnější onemocnění plic

Zápal plic, neboli pneumonie, je vážné infekční onemocnění plic, které postihuje miliony lidí po celém světě. Jde o zánět plicních sklípků, drobných váčků v plicích, kde dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého.

Pneumonii mohou způsobovat různé mikroorganismy, nejčastěji bakterie a viry. Mezi nejčastější bakteriální původce patří Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Mycoplasma pneumoniae. Virové pneumonie jsou často způsobeny chřipkovými viry, respiračním syncytiálním virem (RSV) a adenoviry.

Příznaky zápalu plic se liší v závislosti na příčině a závažnosti infekce. Mezi běžné příznaky patří kašel s hlenem nebo hnisem, horečka, zimnice, dušnost, bolest na hrudi a únava. U starších osob a lidí s oslabenou imunitou se mohou objevit i méně specifické příznaky, jako je zmatenost a dezorientace.

Diagnóza zápalu plic se obvykle stanoví na základě klinického vyšetření, rentgenu hrudníku a laboratorních testů. Léčba závisí na příčině a závažnosti infekce. Bakteriální pneumonie se léčí antibiotiky, zatímco virové pneumonie se obvykle léčí symptomaticky, tedy tlumením příznaků.

Zápal plic může být vážným onemocněním, zejména u rizikových skupin, jako jsou malé děti, starší osoby, kuřáci a lidé s chronickými onemocněními. Prevence zápalu plic zahrnuje očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce, mytí rukou a vyhýbání se kontaktu s nemocnými lidmi.

Průjem: Častý problém, zvláště v létě

Průjmová onemocnění představují v letních měsících zvýšené riziko, a to zejména z důvodu příznivějších podmínek pro množení bakterií a virů. Vysoké teploty a vlhkost urychlují kažení potravin, které se pak stávají ideální živnou půdou pro mikroorganismy. Mezi nejčastější původce průjmových onemocnění v létě patří bakterie Salmonella a Campylobacter, ale i viry, jako je norovirus a rotavirus. Tyto patogeny se přenášejí kontaminovanou vodou a potravinami, ale i fekálně-orální cestou, například neumytýma rukama. Riziko nákazy se zvyšuje i při koupání v přírodních vodních plochách, které mohou být kontaminovány odpadními vodami.

Mezi typické příznaky průjmového onemocnění patří časté vodnaté stolice, bolesti břicha, křeče, nevolnost, zvracení a horečka. V případě těžkého průběhu může dojít k dehydrataci organismu, která je obzvlášť nebezpečná u malých dětí a seniorů. Prevence průjmových onemocnění spočívá v důkladné tepelné úpravě potravin, mytí rukou před jídlem a po použití toalety, pití balené vody a opatrnosti při koupání v přírodních vodních zdrojích. V případě déletrvajících obtíží je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Plané neštovice: Svědivá vyrážka, typická pro děti

Plané neštovice, známé také jako varicela, jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění způsobené virem varicella-zoster (VZV). Toto onemocnění se typicky projevuje svědivou, puchýřkovitou vyrážkou, která se objevuje po celém těle. Plané neštovice jsou nejčastější u dětí do 10 let, ale mohou se jimi nakazit i dospělí.

Virus se šíří vzduchem kapénkami, které se uvolňují při kašli nebo kýchání infikované osoby. Také se může šířit přímým kontaktem s tekutinou z puchýřků. Osoba s planými neštovicemi je nakažlivá od jednoho do dvou dnů před objevením vyrážky až do doby, než se všechny puchýřky nezakryjí strupy.

Mezi typické příznaky planých neštovic patří horečka, únava, bolest hlavy a ztráta chuti k jídlu. Po těchto prvních příznacích se objeví svědivá vyrážka, která se obvykle objevuje nejprve na trupu a poté se šíří na obličej, končetiny a pokožku hlavy. Puchýřky se postupně mění v puchýře naplněné tekutinou, které se nakonec protrhnou, zaschnou a vytvoří strup.

Neexistuje žádná specifická léčba planých neštovic, ale existují způsoby, jak zmírnit příznaky a zabránit komplikacím. Důležité je udržovat pokožku čistou a suchou a vyhýbat se škrábání puchýřků, aby se zabránilo zjizvení. K úlevě od svědění lze použít chladné obklady, uklidňující koupele a volně prodejné antihistaminika. V některých případech může lékař předepsat antivirotika, aby zkrátil dobu trvání onemocnění a snížil riziko komplikací.

Covid-19: Novější hrozba, vyžadující opatrnost

Svět si oddechl, když pandemie covidu-19 po letech restrikcí konečně polevila. Je ale na místě opatrnost. Virus, který způsobuje toto respirační onemocnění, nezmizel a stále představuje hrozbu, zejména pro seniory, chronicky nemocné a lidi s oslabenou imunitou. I když se většina lidí s covidem-19 vyléčí bez vážnějších komplikací, u některých se mohou rozvinout dlouhodobé zdravotní problémy, jako je například únava, dušnost nebo ztráta čichu a chuti. Tyto tzv. postcovidové syndromy mohou přetrvávat týdny, měsíce, a dokonce i roky po prodělání nemoci.

Je důležité si uvědomit, že covid-19 je infekční onemocnění, které se šíří vzduchem. K nákaze dochází kapénkami, které se uvolňují při kašli, kýchání nebo i běžném hovoru. Proto je důležité dodržovat základní hygienická opatření, jako je mytí rukou, zakrývání úst a nosu při kašli a kýchání a vyhýbání se blízkému kontaktu s nemocnými lidmi. Očkování proti covidu-19 sice nezaručuje stoprocentní ochranu před nákazou, ale výrazně snižuje riziko těžkého průběhu onemocnění, hospitalizace a úmrtí.