Anšlus Rakouska: Kdy se stalo připojení k Německu osudovým milníkem v evropské historii?

Úvod:

V roce 1938 došlo k události, která měla dramatické následky pro politickou situaci v Evropě. Tento historický okamžik se nazývá Anšlus Rakouska a znamenal připojení Rakouska k Nacistickému Německu. Tato událost byla provázena tragédiemi pro mnoho lidí a stala se klíčovým momentem před druhou světovou válkou. Pokud se chceme lépe porozumět této zásadní epizodě naší historie, je třeba si připomenout následující události a důvody, které vedly k Anšlusu Rakouska.

Příčiny anšlusu Rakouska

Příčiny anšlusu Rakouska se datují do období před druhou světovou válkou, kdy bylo Rakousko politicky a hospodářsky oslabené. Po skončení první světové války ztratilo Rakousko významné územní celky a hospodářské problémy se začaly stupňovat. Tím byla vytvořena půda pro nástup tzv. austrofašistického režimu, který udržoval autoritářskou vládu a porušoval demokratické principy.

V roce 1938 přišel Adolf Hitler s plánem na sjednocení Německa a Rakouska pod nacistickou vlajkou. Odmítavý postoj ostatních evropských mocností umožnil Hitlerovi uskutečnit svoji agresivní politiku a tak 12. března 1938 okupoval rakouskou hranici. Následně proběhla falešná volba, kdy rakouský kancléř Kurt Schuschnigg odstoupil ze svého postu a byl nahrazen Henleinem, který byl sympatizantem nacistických idejí.

Anšlus Rakouska měl velké důsledky nejen pro samotné Rakousko, ale i pro mezinárodní situaci v Evropě. To jen potvrdilo nebezpečnost nacistického režimu a jeho snahu o expanzi na úkor ostatních států.

Nacistická propagandistická kampaň

V roce 1938 byla spuštěna nacistická propagandistická kampaň s cílem připojení Rakouska k Německé říši. Tato kampaň, kterou vedl samotný Adolf Hitler, se zaměřovala na oslavování tzv. Anšlusu Rakouska a tvrdila, že je to nevyhnutelný krok směrem ke sjednocení německého národa. Propaganda využívala masových shromáždění a posilovala nacionalistický sentiment mezi lidmi, aby podpořila úsilí o spojení obou zemí do jednoho velkého Německa. Nicméně, tuto propagandu doprovázelo i násilné potlačování opozice a pronásledování Židů a dalších skupin.

Konference v Mnichově

Konference v Mnichově

Mnichovská konference, která se konala v září 1938, byla klíčovým okamžikem ve vztazích mezi Německem a západními mocnostmi. Hlavním tématem bylo připojení Rakouska k nacistickému Německu, známé také jako "Anschluss". Konference měla za cíl najít diplomatické řešení tohoto problému bez použití vojenské síly.

Nejvýznamnější účastníci konference byli britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a nacistický vůdce Adolf Hitler. Výsledkem jednání bylo rozhodnutí o předání Sudet Německu a později i celého Rakouska. Toto rozhodnutí umožnilo Německu rozšířit svou sféru vlivu na Evropu bez válečného konfliktu.

Nicméně mnichovská dohoda se později ukázala jako krátkozrakost západních mocností, protože Německo pokračovalo v agresivní expanzi svých teritoriálních nároků. To vedlo ke druhé světové válce a tragédii pro celou Evropu.

Následky anšlusu Rakouska

Následky anšlusu Rakouska byly obrovské a ovlivnily životy milionů lidí. Způsobilo to politický chaos, sociální napětí a ekonomickou krizi v Rakousku, které se stalo součástí nacistického Německa.

Judaismus a další menšiny trpěly pod nacistickou vládou utrpením, které nakonec vyústilo ve druhou světovou válku. Během této války se Rakousko stalo bojištěm, na kterém bylo ztraceno mnoho nevinných lidských životů.

Anschlus také zmobilizoval mezinárodní společenství ke kroku proti nacistickému Německu a urychlil jeho izolaci od ostatních evropských států.

I po válce měla Rakousko velký problém s obnovou své infrastruktury a hospodářství. Anschlus tedy měl a stále má dopad na rakouskou společnost a politiku dodnes.

Mezinárodní reakce na anšlus Rakouska

Mezinárodní reakce na anšlus Rakouska

Připojení Rakouska k nacistickému Německu v roce 1938 vyvolalo řadu reakcí ze strany mezinárodního společenství. Zatímco někteří státníci se snažili udržet diplomatickou rovnováhu, jiní se do konfliktu zapojili aktivně a usilovali o ochranu nezávislosti Rakouska.

Československo, které sousedilo s Rakouskem, považovalo anšlus za hrozbu své bezpečnosti a ihned začalo připravovat obranná opatření. Velká Británie a Francie projevily určitou míru nespokojenosti, ale nepodnikly žádné razantní kroky k ochraně rakouské suverenity. Naopak Mussoliniův Italský fašistický režim souhlasil s anšlusem a dokonce poskytl logistickou podporu nacistickým silám při obsazení Rakouska.

Mezinárodní organizace, jako například Společnost národů, odsoudila anšlus jako porušení mezinárodního práva a principů kolektivní bezpečnosti. Nicméně nedokázaly zabránit rozpoutání druhé světové války, která vypukla krátce po anšlusu.

Anšlus Rakouska byl důležitým mezníkem v událostech předchozích válek a měl značný dopad na celou Evropu. Mezinárodní reakce na tuto událost ukázala, jak složité a citlivé jsou mezinárodní vztahy a jak obtížné je udržet mír a stabilitu ve světě.

Závěr: Dopad a důsledky anšlusu Rakouska v roce 1938 na politiku a společnost té doby byly značné. Změna režimu vedla k nárůstu neblahých praktik, jako bylo pronásledování Židů a dalších skupin obyvatelstva. Anšlus také přinesl Německu další teritorium a posílil postavení Hitlerova režimu v Evropě. V důsledku toho se situace v Evropě rychle zhoršila a vyústila ve druhou světovou válku. Ve srovnání s ostatními událostmi té doby měla anšlus Rakouska zásadní vliv na další směřování Evropy po následující desetiletí.